Všechno, co se na konci devatenáctého století zdálo ve vědeckém světě nevyvratitelné, se v současnosti začíná proměňovat. Po dlouhá leta v oboru klasické fyziky dominovaly pohybové Newtonovy zákony, od kterých se odvíjelo veškeré další poznání. Isaac Newton, vědec, fyzik, astronom a teolog. Který veškerá svoje poznání připisoval jablku, které mu jednoho dne spadlo v sadu přímo na hlavu. Dalším objevem byla v této době Huygensova vlnová teorie. Která chápala světlo jako vlnění. Jejími pokračovateli byli Fresnel, Young a Maxwel. Byla to doba, ve které se těmito zákony dokazovalo úplně všechno. S novou obecnou teorií relativity přichází počátkem dvacátého století geniální vědec Albert Einstein. Který vnáší do tohoto oboru naprosto nové pohledy. A výzkum na poli fyziky posunuje dále. Už v roce 1921 je oceněn Nobelovou cenou za vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku. Jeho teorie relativity posunula výzkum v tomto oboru po celém světě. V roce 1999 je dokonce označen za Osobnost století.
Počátkem 21. století nabývá důležitosti na vědeckém poli fyzika kvantová, která vyvrací mnohé z toho, co ve vědeckém světě platilo doposud. Zatímco ve 20. století tvořila teorie relativity, která vysvětluje převážně kosmologické otázky ve velkém prostoru, základní pilíř poznání, ta kvantová se věnuje těm nejmenším částicím, tzv. elementárním. Počátky kvantové teorie sice spadají do poloviny minulého století. Jejím průkopníkem byl Max Planck s tehdejší teorii elektromagnetického záření. Doba ale ještě výzkum neuměla posunout dále. Rozdíl mezi klasickou a kvantovou fyzikou je pro vědecké pracovníky takřka neslučitelný.
Přístup k oběma je naprosto odlišný. Pro pochopení kvantové fyziky jsou dneska dostupné odborné učebnice. A pro všechny, které tento vědní obor zaujal, jsou k dispozici zajímavé přednášky. Ve kterých se i laik dozví o nejnovějších poznatcích tohoto oboru. Poznání, že všechny částice vesmíru jsou spolu nejen provázané v časoprostoru. Ale navíc každá ví i o všech ostatních ve chvíli jakékoliv rozhodování. Z jediného důvodu. Aby v celém kosmu byla zachována dynamická rovnováha. Protože kvalita myšlení má zásadní vliv na manifestaci reality a její prospěšnost. Informace, které nás přimějí se dívat na okolní svět úplně novýma očima.
