Silniční doprava je stále divočejší. A sezona motorkářů přidala na hustotě silničního provozu hned několikanásobně. Rychlé jednostopé stroje kličkující mezi kolonou osobních i nákladních aut, jsou mezi námi a je třeba brát ohled i na sezonní motocykly. Smutnou pravdou je, že bezohledných řidičů se najde dost nejen v autech, ale i na těch moto.
Velký rozdíl je především v bezpečnosti. Motorka na rozdíl od auta postrádá jakékoli bezpečnostní prvky. Pokud pominu elektroniku na systému motorky brzd a protiskluzu. Bezpečnostní prvky v podobě pevné konstrukce nabyté airbagy kolem řidiče automobilu na motorce nenajdeme. Jedinou ochranou motorkáře je jeho kvalitní oblečení a helma. Přesto tito nadšenci jednostopého usednou na úzké sedadlo moto stroje a neohroženě vyrážejí vstříc divočině na silnicích.
Ohleduplnost je pak obzvláště na místě a to nejen řidičů kolem, ale především motorkáře jako takového. “Vždyť je to tvoje zdraví a tvůj život, za který si neseš svou odpovědnost.“ Nesčetněkrát jsem nabyl dojmu, že jsem se jako zázrakem a nedopatřením ocitl na závodním okruhu, když se s mohutným rachotem a jako blesk z čistého nebe kolem mě přehnal jezdec na motorce. Povolenou devadesátku mimo obec na tachometru rozhodně neměl a viditelnost do nadcházející zatáčky dělala problém i mě.
A rozdíl při kolizi, auto vs. moto je evidentní a bohužel někdy i fatální. Pozdě pak přemýšlet, co se mělo a jak udělat jinak. Zmařené životy nevrátí ani fakt, zda za nehodu mohl ten či onen. Výsledek pro všechny zůstane nezměněn a to ten, že dlouhá léčba (dopadne-li nehoda „dobře“) je bolestivá a psychické trauma leckdy nikdy neodezní.
A přitom stačí tam málo, co zvládne opravdu každý z nás. Jezdit tak, abychom vždy dojeli do svého cíle v pořádku a bezpečně. Ale hlavně brát ohled jeden na druhého a své závodní ambice si raději vybít na okruhu k tomu určeným. Prostě jezdit s hlavou, ne bez hlavy!
